Koutník ryšavý (vědecký název Loxosceles rufescens ) je pavouk z čeledi koutníkovitých.. Jedná se o poměrně malého pavouka, jehož tělo nepřesahuje 9 mm a nohy měří maximálně 4-5 cm.
Obecně se jedná o velmi bázlivého pavouka, který na člověka neútočí, s výjimkou případů, kdy se ukrývá v botách, krabicích a oblečení. Obvykle jeho kousnutí nezpůsobuje větší následky, ale v jednom za tři případů, kdy vstříkne svůj cytotoxin, je bolestivé.
Tento jed způsobuje v některých případech, často u slabých nebo oslabených osob, stav nekrózy a gangrény tkání, který lze vyřešit plastickou operací. Tento pavouk žije v městských oblastech, odkud pramení jeho nebezpečnost.
Koutník ryšavý (vědecký název Loxosceles rufescens) je pavouk z čeledi koutníkovitých. Jedná se o poměrně malého pavouka, jehož tělo nepřesahuje 9 mm a nohy měří maximálně 4-5 cm. Pokud jde o Evropu, jeho výskyt je doložen na Pyrenejském poloostrově, ve Francii, Itálii, Chorvatsku, Řecku a Turecku (tzv. jižní Evropa).
Obecně je to velmi bázlivý pavouk, který na člověka neútočí, pouze se ukrývá v botách, krabicích a oblečení. Obvykle jeho kousnutí nezpůsobuje žádné vážnější následky a k bezpečí stačí očista vodou a mýdlem, ale ve třetině případů vstříkne svůj cytotoxin, silný jed, který je zřídka smrtelný, ale rozhodně dokáže způsobit velké potíže.
Tento jed způsobuje v některých případech, často u slabých nebo oslabených osob, nekrózu a gangrénu tkání, kterou lze řešit plastickou operací. Koutník žije v městských oblastech, proto je tak nebezpečný a proslulý. Vědecký název pro to, co kousnutí tohoto pavouka způsobuje, je loxoscelismus, tj. vznik nejprve otoku a poté více či méně rozsáhlého nekrotického vředu, který může přetrvávat několik měsíců, než se zahojí.
V případě kousnutí doporučují pokyny nemocnice Niguarda v italském Miláně důkladné omytí vodou a mýdlem. Pokud se o přítomnosti pavouka jakýmkoli způsobem dozvíte, je dobré pokusit se zvíře odchytit a i v případě, že je usmrceno, jej uchovat. Příznaky se objeví během prvních 48-72 hodin.
Je však třeba zdůraznit, že jeho skutečná nebezpečnost je mnohem menší než u jiných druhů vyskytujících se například v Americe. Jelikož je však jeho kousnutí nebolestivé a často je obtížné ho na místě odhalit, je pro zdravotníky obtížné vytvořit si úplný klinický obraz případů loxoscelismu způsobeného skřipcem.